Vzpomínka na babičku

Když jsem sestavoval rodokmen našeho rodu Vohradníků z Havlovic o babičce, matce mého otce, Marii Vohradníkové, jsme toho mnoho nezjistili. Jen to, že byla nemocná a zemřela mladá.

Nedávno jsme měl možnost nahlédnout do pozůstalostního řízení po její smrti a zjistil jsem, že zemřela skutečně mladá, ve věku 43 let – 29. 3. 1913. Z tohoto data pak vyplývá skutečná tragedie rodiny.

Zůstaly po ní 4 děti ve věku 4 až 18 let. Nejmladší dceři Vlastě, která se dožila 99 let a nejvíc nás informovala o rodině, byly jen 4 roky. Proto si toho mnoho nepamatovala. Mému otci bylo 11 let a byl na tom podobně.

Starost o rodinu přešla na babičku mého otce, Albínu Vohradníkovou, nar. 26.8.1837- v té době jí již bylo 76 let, a na nejstarší dceru Marii, která měla jen 15 roků. Krátce na to vypukla 1. světová válka.

Je div, že z takto postižených dětí, a možná že právě proto, vyrostly tak obětavé osoby, které až do smrti držely pohromadě a velmi často se scházely na rodném statku v Havlovicích. Všichni významně ovlivnili i naše mládí.

Babička se podle křestního listu otce narodila 6.8.1870. Za svobodna se jmenovala Marie Ondráčková, katolička, narozená v Mrákotíně č. 17, okr. Skuteč, hejtmanství Vysoké Mýto, dcera Jana Ondráčka, rolníka z Mrákotína č. 17 a Antonie, dcery Karla Novotného, z Mrákotína č. 17.