ČLÁNKY, TEXTY, FOTO ...

Upravte si denní program podle genů

10.02.2012 16:20

Seriál" Život po sedmdesátce 6

Podle odborníků geny rozhodují i o časném vstávání nebo ponocování člověka. Každá buňka prý má v sobě vlastní geneticky řízené hodiny, které se probouzí v celém těle najednou.

Sovy a skřivani

To naši předci nevěděli, ale již dávno rozdělovali lidi na skřivany a sovy. Civilizace však na to příliš nedbá a během celého života určoval náš denní program někdo jiný. V mládí to byli rodiče, později školní rozvrh hodin a pak nejdéle pracovní doba v zaměstnání.

Já jsem byl zaměstnán v průmyslovém podniku, kde se ráno pracovalo od 6 hodin. Manželka ve škole začínala v 8 hodin. Z toho pro nás vyplývala oddělená snídaně. Čas oběda určovala závodní jídelna a večeři začátek televizních pořadů.

Svobodná volba v důchodu

Po skončení zaměstnání, protože jsme naštěstí oba „sovy“, jsme se vrátili k přirozenějšímu dennímu režimu. Po sedmdesátce v podstatě spíme do 8,00 hod. a chodíme spát kolem půlnoci. Tím je dán čas snídaně, kterou si dnes můžeme vychutnávat. Čas oběda máme podle obecných zvyklostí v 12,00 hod a večeříme v 18,00 hod.

Doba hlavních jídel v 8, 12, a 18 hod. však znamená velké přestávky mezi jídly. Doporučená délka přestávek jsou 3 hodiny. Odpolední šestihodinovou přestávku jsme proto rozdělili siestou po obědě. Po ní si dáme kávu s něčím k zakousnutí. Odpolední spánek také odstraňuje pospávání večer u televize nebo při jiném programu.

Večeři nedávej nepříteli

Problém byl s večeří. V ČR je silně zakořeněné anglické přísloví: Snídej sám, obědvej s přítelem a večeři nech svému nepříteli. Navíc různé recepty na hubnutí hlásají, že se má večeřet nejpozději v 17,00 hod.

Já jsem dal přednost zdravému rozumu a pravidlu, že přestávky mezi jídly mají být jen 3 hod. Večeři, proto nedávám nepříteli, naopak zavedl jsem si druhou lehkou večeři, o kterou se někdy dělím i s manželkou, která preferuje linii.

Tělo reaguje na hladovění jinak než si myslíme

Hladovění před spaním odsuzují i někteří odborníci. Pokud někdo večeří v 17,00 hod. a chodí spát po desáté nebo jedenácté hodině, tak usíná s potížemi. Tělo má hlad a očekává nebezpečí, že přichází čas bez jídla. Proto každé následující jídlo, které si vezmete tj. snídani nebo svačinu, si tělo uloží do tukových rezerv, aby bylo připraveno na další období hladu. Protože se to opakuje každý den, tělo si neustále ukládá do tuků první jídlo po hladovějící noci. Během noci spaluje svaly a nikoliv energii z jídla. Zdá se mi to logické.

Příští článek se jmenuje: Nebojte se NOVÉ techniky

Autor: Zdeněk Vohradník. Foto: J. Vohradníková

Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons AGirlNextDoor  © 2008 Všechna práva vyhrazena.