Pět stupňů ke zdraví

O zdraví již bylo napsáno mnoho knih, příruček a pojednání. Všichni jsme také vyslechli hodně „zaručených“ rad a návodů jak si zdraví udržet. Když se vloží do internetového vyhledavače Google heslo „zdraví“ najde 60 milionů odkazů. Těžko se v tom všem orientuje.

Proto jsem se pokusil zjistit to hlavní, co máme pro zdraví udělat. Z toho jsem vybral 5 zásad, které je třeba podle odborníků a podle mých životních zkušeností dodržovat i v seniorském věku. Nejde v podstatě o nic nového.

1. Každodenní pohyb

Každodenní pohyb tj. cvičení, chůze nebo alespoň jakákoliv fyzická námaha, který nám umožňuje zdravotní stav a věk, je i ve stáří patrně nejdůležitější. Při hodnocení našeho zdravotního stavu ve vztahu k pohybu je však třeba rozlišovat mezi „nemohu“ a „nechce se mi“. Také mně se někdy nechce, i když mohu.

2. Pestrá strava.

Lidské tělo je výborná laboratoř, která si z dostatečně pestré stravy vybere a připraví vše, co právě potřebuje. My musíme dbát jen na přiměřené množství potravy, abychom zabránili obezitě, a na pravidelnost jídla.

Je třeba se také chránit před rádoby vědeckými radami o škodlivosti některých potravin. V našem životě jsme již zažili kampaně o škodlivosti mléka a mléčných výrobků, vajec, masa a živočišných tuků a dalších. I zde je třeba se řídit zdravým rozumem.

3. Včasná lékařská péče

Zdůrazňovat, že k lékaři je třeba jít včas, při prvních příznacích nemoci, by bylo zbytečné mentorování. Každý známe řadu příkladů, kdy si tělo pomohlo samo, nebo k vyléčení stačil jednoduchý prostředek.

Na druhé straně také dobře víme, že zanedbání některých symptomů nemoci může způsobit dlouhodobé problémy a i to nejhorší. Rozhodnutí je na nás. V našem věku však doporučuji zbytečně již nic nepodceňovat.

4. Přátelské vztahy s okolím

Podle jednoho průzkumu se občané ČR bojí více osamocenosti ve stáří než smrti. Samota je opravdu zlá. Proto je potřeba pro osobní pohodu udržovat i ve vyšším věku přátelské vztahy s příbuznými, sousedy a ostatními lidmi v okolí. Těžko ovlivníme např. nezájem vnoučat nebo jiných příbuzných, ale vždycky nalezneme někoho, kdo má stejné zájmy nebo si potřebuje jen popovídat.

Dnes snižuje pocit osamocení i technika - mobily, počítače a internet. Máme v tomto směru dobrou zkušenost s video hovory na Skype. I krátké popovídání s vnučkou, kterou jsme již dlouho neviděli, před kamerou, má skoro stejný účinek jako návštěva.

5. Udržet a rozšiřovat osobní záliby a koníčky

Ani ve stáří bychom neměli opouštět své osobních záliby a koníčky, které podporují naši fyzickou a duševní kondici. Umožňuje nám to také větší kontakt s okolním světem. Je potřeba jen tuto činnost přizpůsobit věku a zdravotním možnostem.

Tento text je zkrácenou verzí dvou článků ze seriálu   Život po sedmdesátce  

Z. Vohradník