5. Pátrejte po svých předcích

            Podobně jako jiní lidé jsem si přinesl do důchodu jeden dluh z minulosti. Otec mě kdysi požádal, abych někde zjistil, od kdy žije rod Vohradníků na našem statku. Začal jsem se  tím zabývat, ale když jsem zjistil, jak je časově náročné hledat ve starých matrikách, celou záležitost jsem odložil. Neměl jsem však dobrý pocit a jakmile jsem ukončil pracovní poměr, začal jsem pracovat na rodokmenu. Při tom jsem zjistil, že to není jen moje soukromá záležitost, ale že své předky v ČR hledá spousta lidí. Proto jsem toto téma zařadil i do našeho seriálu. Zvolil jsem k tomu trochu strohý citát z knihy J. Murphyho: „Nikdy nepřestávejte pracovat. Za takových okolností by na sebe stárnutí a smrt opravdu už nenechaly dlouho čekat.“

            Přidám k tomu ještě jeden výrok mého otce. Když několik let po osmdesátce zjistil, že již nemůže sekat trávu králíkům, poprvé mluvil o smrti. Samozřejmě jsme mu to rozmlouvali, ale řekl: „Co bych tady dělal, když nemohu pracovat.“

            Pro zjištění potřebných údajů jsme s bratrem několikrát navštívili oblastní archiv v Zámrsku a okresní archiv v Chrudimi. Nakonec jsme vypátrali, že náš rod hospodařil na statku v Havlovicích asi 350 let!. Když jsme se po tomto zjištění vraceli z  archivu, zastavili jsme se na místním hřbitově, abychom to rodičům sdělili. Měli jsme pocit, že je to potěšilo. Fotografie ze žní před r. 1950.

            Toto zjištění mně pak vedlo k myšlence shromáždit a uchovat co nejvíce informací po zemřelých předcích. Velké potěšení jsem měl již při shánění starých písemností, ale nejkrásnější bylo shromažďování fotografií z mládí prarodičů, rodičů a dalších převážně zemřelých příbuzných. Vracel jsem se tím i do svého mládí, do role vesnického kluka, kterým se i po tři čtvrtě století života uvnitř stále cítím.

            Došlo při tom i k obnovení některých příbuzenských vztahů a k utužení vztahů stávajících. Myslím si, že touto činností se projevuje i úcta k našim předkům. Výsledkem mé práce je tištěná obrázková kronika, kterou jsem připravil na počítači. Stále ji ještě aktualizuji, tak jak se objevují nové podklady. Brzy asi vznikne nové rozšířené vydání.

Dodatek, který vznikl již po napsání článku.

            Při brouzdání po internetu, ve snaze zjistit stopy po členech našeho rodu, jsem se náhodně dostal na webové stránky genealožky s velkým G. https://www.genebaze.cz/~lk/lenka/index.html. Paní doktorka, která je vytvořila, zpracovala rozsáhlý přehled o 10 rodech, které nějakým způsobem souvisely s jejich předky. Tak rozsáhlé schéma jsem neviděl. Mezi jejich předky byli i členové našeho rodu. Po internetovém seznámení mi paní doktorka nezištně našla ve svých podkladech i přesnou odpověď na otázku uvedenou v úvodu tohoto článku. My jsme ji jen odhadovali. Zjistila že, rod Vohradníků se dostal do Havlovic dne 21.1.1674, kdy si náš pra pra předek Václav vzal za ženu Mařu, vdovu po xv., který zde hospodařil. Na obrázku v záhlaví je její sbírka listů z matrik.

            Nové seznámení s genealogii neboli tvorbou rodinné historie potvrdilo také správnost mého rozhodnutí, zařadit toto téma, do našeho seriálu. Splňuje totiž obě podmínky pro to jak zůstat v duchu mladý – tvůrčí činnost a touhu po novém poznání.

Z. Vohradník