ČLÁNKY, TEXTY, FOTO ...

8. DOPŘEJTE SI OBČAS MALOU VÝSTŘEDNOST

22.02.2010 10:14

 . Vedle vážnějších problémů, které jsme dosud probírali, je si potřeba i v seniorském věku občas dopřát krátkodobá rozptýlení od všedních starostí. Nejde o výstřednosti v pravém slova smyslu, spíše jen vzhledem k našemu věku. Některé věci, které budu popisovat, jsou pro mladší generaci dost běžnou záležitostí, ale ve věku 70+ již vyžadují i trochu smělosti.Toto je také jediné téma, které jsem převzal z loňského seriálu. Má však jiný obsah. Loni jsem jako výstřednosti vybral: vyhlídkový let malým letadlem, návštěvu multikina a  bruslení na rybníku. Můžete to nalézt na adrese https://www.tretivek.cz/?p=1980 . Letos jde o tyto příběhy.

Venkovští senioři v Praze

K výročí zlaté svatby jsme dostali od dětí „Víkendový pobyt v Praze“. Ubytování jsme měli poblíž Staroměstského náměstí. Bylo to v polovině prosince a proto jsme se těšili, že si zde užijeme předvánoční náladu, projdeme se po Karlově mostě, po letech navštívíme Pražský hrad, půjdeme do divadla atd.

Jak se však blížil termín akce, byly naše pocity rozporuplnější. Jsme z Českomoravské vysočiny, metrem jsem jel naposled když byla dána do provozu trasa C, vzpomněl jsem si jaké bludiště je pro venkovana Stará město, nevěděli jsme jaká tam jede trasa, kde najdeme hotel atd.

Naštěstí však existuje internet. Předem jsem si nastudoval, kde se přestupuje na trasu A z trasy C při cestě z nádraží, vytiskl jsem si podrobný plánek ulic ze stanice Staroměstská k hotelu, našel jsem jaká jede tramvaj do divadla v Nuslích, atd. Při shánění divadelních představení jsme zjistili, že si lze lístky nejen po internetu rezervovat, ale na představení Na Fidlovačce jsme si je dokonce předem zaplatili a vstupenky vytiskly na tiskárně našeho počítače.

Vrcholem našeho cestování po Praze byla poslední den návštěva vrchu Vítkov. Měli jsme již málo času a tak jsme museli zkombinovat několik dopravních prostředků – taxík, autobus a dvě trasy metra. To jsme si již připadali jako Pražáci. Víkend se vydařil a zanechal v nás pocit, že se ještě umíme o sebe postarat.

Pomníček pro mou rodnou obec

            Ať už si myslíte o encyklopedii Wikipedia cokoliv, tak stále existuje, rozšiřuje se a sám jsem tam již našel řadu přehledně zpracovaných informací. Napadlo mně udělat si tam „pomníček“ zpracováním nějakého chybějícího hesla. Nakonec jsem se rozhodl, že to bude zároveň pomníček pro moji rodnou obec. Ta je již jen místní částí většího celku a její počet obyvatel povážlivě klesá z 95 v předminulém století na cca 20 osob v současnosti. Sehnal jsem i nějaké historické údaje, statistiky ze sčítání lidu, obrázky a památník stojí. Můžete se podívat na heslo „Havlovice (Miřetice)“ na Wikipedii. Občas tam doplňuji nové informace.

Jak nalézt 17 příbuzných

Náhodou, při brouzdání po internetu, jsem objevil na stránkách ministerstva vnitra statistiku četnosti všech příjmení v ČR. Tam jsem zjistil, že naše příjmení Vohradník-ová je v České republice poměrně vzácné. K 1. 9. 2008 nás bylo jen 224. To mě vedlo k myšlence,zjistit pomoci internetu, kde naši jmenovci žijí a zda existují nějaké příbuzenské vztahy.

Prvním překvapením pro mne bylo, že jen vložením jména do vyhledavače Google jsem sehnal 20 e-mailových adres a několik desítek jmenovců. To byl základ pro další pátrání.

Druhým překvapením byla příznivá reakce většiny oslovených. Po přičtení jmen z první série odpovědí na mé e-maily, jsem měl téměř stovku jmenovců. Když jsem si udělal konečnou bilanci, zjistil jsem, že mám v databázi 136 jmen ze 40 míst v republice..

Velice mě potěšilo, že jsem se při tom seznámil se třemi rodinami do nichž patří 17, dosud neznámých, vzdálených příbuzných. Jsou to potomci synů našeho pradědy Josefa, narozeného v roce 1822.  Všichni pocházíme z rodu Vohradníků, který žije od 21.1.1674,  tj. 336 let, v Havlovicích. Pokud Vás to zajímá můžete se podívat na loňský článek Pátrejte po svých předcích na https://www.tretivek.cz/?p=1770

KFC není jen pro mladou generaci

Jednou z mnoha věcí, které jsme ještě před krátkým časem neznali, jsou podniky rychlého občerstvení. Nedávno jsme poprvé vstoupili do jedné z nich – restaurace KFC. Překvapilo nás, že kromě nás dvou seniorů, si tam pochutnávali na různých kuřecích specialitách převážně hosté o dvě generace mladší. Proto to zařazuji do našich výstředností. Ale neodradilo nás to a pochutnali jsme si také.

Příští článek: udělejte si pořádek ve svém nitru

Autor: Zdeněk Vohradník. Ilustrace: obrázek Naděje: Iveta Jandová

 

Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons AGirlNextDoor  © 2008 Všechna práva vyhrazena.