ČLÁNKY, TEXTY, FOTO ...

2. Upravte si svůj denní režim

11.01.2010 22:49

  Hlavní změnou, která nastane hned následující den po nástupu do důchodu je to, že nemusíme vstávat do práce a získáme navíc nejméně 8 hodin volna. A ty by bylo škoda jen tak promarnit. S manželkou jsme si proto postupně přeorganizovali celý denní řád, který byl do té doby nejvíce ovlivněn naší pracovní dobou. Měnili jsme ho také proto, že podle spánkového režimu patříme oba mezi sovy.

Jako „sova“ jsem si celý život nezvykl na časné ranní vstávání do zaměstnání. Když jsem nastoupil do práce začínalo se dělal dokonce od 5,45 hod. Protože jsem dojížděl, vstával jsem již před pátou. Před odchodem do důchodu se sice již pracovalo od 7 hod. a nedojížděl jsem, ale i to na mne bylo příliš brzo.

Hned po nástupu do důchodu jsme proto přestali zapínat budík a vstáváme až když se probudíme a probereme k životu. To je obvykle kolem osmé hodiny. Praktikujeme to již řadu let a stále si ráno libujeme, že nás nic nenutí vstávat dřív než jak nám to vyhovuje. Naštěstí se v tom s manželkou shodneme. Znám také lidi, kteří se i v důchodu stále probouzejí tak jako když chodili do práce. To je pak problém.

Pozdní vstávání možná někdo nazve lenošením. Ale my si to vychutnáváme jako jeden z projevů svobody a nezávislosti v seniorském věku. Pocit svobody a nezávislosti je dobré si připomínat i při jiných příležitostech.

Večer to máme naopak. Chodíme spát až když se nám chce, obvykle kolem půlnoci. Po skončení televizního programu si obvykle ještě čteme, jsme u počítače nebo luštíme. Musím se ale přiznat, že k našemu ponocování přispívá také to, že jsme si zavedli pravidelný odpočinek po obědě. Říkáme tomu siesta, při které čteme a já obvykle i usnu. Jak to dělají „skřivani“ nevím, ale ti, které znám, se prospí většinou u televize.

Denním rituálem je také dopolední četba novin. Lidé dnes noviny již mnoho nečtou. Nedávno jsem si všiml, že nový doručovatel si v našem domě označil schránky majitelů, kteří odebírají denní tisk. Z 27 rodin jsme zůstali jen dva. Já noviny odebírám celý život. Když jsem byl zaměstnán často jsem je jen prolistoval. Jednou z předností dostatku času v důchodu je to, že je mohu číst dost podrobně. Některé zajímavosti předčítám manželce v kuchyni při vaření.

Rozdělení volného času na koníčky je u nás odvislé od ročního období. V létě, kdy jsme hodně na chatě, převládá zahrádkaření, cyklistika apod. V zimě trávím nejvíc času u počítače, čtením, luštěním atd. I v zimě se však snažím chodit co nejvíc pěšky, třeba i tam kam bych mohl jet autem. Chůze je podle mne životní nezbytností seniorů. Je to protiklad a vyrovnání jednostranných činností jako je vysedávání u televize, surfování po internetu nebo jen koukání do prázdna. Toho se však vyvarujte.

Co se osvědčilo v naší rodině při využívání volného času v důchodu jsem popsal v 15 článcích zmiňovaného seriálu „Jak člověk zůstane v duchu stále mladý“. Jsou zde probírány tyto činnosti: rekreační cyklistika, luštění hádanek, pátrání po předcích, čtení, zahrádkaření, pejskaření, cizí jazyky a řada drobných věcí. Některé jsem nazval výstřednosti. Mnoho času je možné užitečně strávit u počítače. Na dále uvedené adrese jsou o tom 3 články. http://www.tretivek.cz/index.php?s=vohradník

Příští článek: CELÝ DEN S ŽIVOTNÍM PARTNEREM

Autor: Zdeněk Vohradník, obrázek Naděje: Iveta Jandová

Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons AGirlNextDoor  © 2008 Všechna práva vyhrazena.