2. Šťastní budeme až po sedmdesáti

Seriál život po sedmdesátce 2

Po sedmdesátce na nás prý čekají nejšťastnější léta života. Lidé v tomto věku mají méně povinností, finančních starostí a více času sami na sebe. Tvrdí to alespoň tým německých a amerických vědců.

Ti to zjistili z průzkumu mezi 21 000 různě starými lidmi, kterých se ptali, jak by zhodnotili svůj život. Míru spokojenosti měli hodnotit na škále od jedné do sedmi, přičemž nejvyšší číslo znamenalo nejlepší pocit.

Zjištěné výsledky podle vědců odrážejí i fakt, že starší lidé si umějí života daleko více vážit. V mladším věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety se lidé věnují kariéře, koupi domu, výchově dětí. A to vše působí stres. "Pokud je člověk schopen zužitkovat to, co o sobě zjistil v první polovině života, pak druhá půlka života bude mnohem spokojenější," řekl jeden z odborníků.

Výsledek tohoto průzkumu mě překvapil. Abych se přesvědčil, že nejde jen o poznatek, typický spíše pro bohatší země, podíval jsem se na podobné průzkumy v Česku.

Starší lidé jsou se svým životem spokojeni

Obecně prospěná společnost Respekt institut v měsíci dubnu až červnu 2010 zrealizovala rozsáhlý sociologický výzkum. Jeho součástí bylo také dotazníkové šetření – celkem 2020 dotazníků z celé ČR, ve kterých byli oslovováni občané ve věku 50 - 75 let.

Jednou z hlavních otázek života seniorů byla jejich spokojenost. Respondenti – lidé ve věku 50 - 75 let – jsou se svým životem obecně spokojeni – celkovou spokojenost vyjádřilo 82 % dotázaných (velmi spokojena je pětina oslovených).

Senioři v Česku patří mezi nejšťastnější Evropany

Tento poznatek byl zveřejněn V Lidových novinách z 21. 2. 2009. „Kde v Evropě žije nejvíce smutných lidí nad padesát let? Překvapivě v prosluněné Itálii. A naopak: nejšťastnější jsou senioři v „deštivém Dánsku.“ Jak ukazují výsledky evropského výzkumného projektu SHARE, mají Češi mnohem blíže k Dánům. Téměř osmdesát procent českých seniorů se totiž v posledním týdnu cítilo šťastnými a jen zhruba dvacet procent zažívalo smutek. Pokud jde o celkovou spokojenost se životem, hlásí čeští senioři sedm bodů z deseti možných.

Rozpor mezi slovy a skutečnými pocity

Možná, že Vás napadlo to co mne: Výsledky uvedených českých průzkumů neodpovídají tomu, co slyšíme kolem sebe. Když byl citovaný článek z Lidových novin zveřejněn na portálu Třetí věk, zněla první reakce v diskusi takto: „Naši senioři nejšťastnější v Evropě? Který vůl tento článek napsal. Ne, to už opravdu vše stojí za h…o!.“ a tak to pokračovalo dále.

Z počátku jsem tím byl zaskočen. Pak jsem si uvědomil, že článek přečetlo přes 1000 lidí a diskutujících bylo 17 tj. necelá 2 %. Jsou to však ti lidé, které je všude nejvíce slyšet.

Moji známí a vrstevníci také nejsou spokojeni s různými nepořádky ve společnosti a domnívají se, že na důchodce by se mělo myslet víc. Když však spolu začneme mluvit důvěrně, tak obvykle připustí, že jsou rádi, že jsou v důchodu, nemají starost o práci a další existenční záležitosti a mohou se více věnovat sobě a rodině. Pak již tolik nepochybuji o výsledcích průzkumu.

Příští článek se jmenuje: Až do osmdesáti jsme mladší senioři

Autor: Zdeněk Vohradník. Foto: J. Vohradníková