6. Řekni mi co čteš …

            Při odchodu do důchodu se hodně lidí těší, že budou mít více času na čtení. Je to pravda. Já jsem četl od útlého mládí téměř vše, co se mi dostalo do rukou. Měl jsem štěstí, že jsem v té době mj. přečetl témě celého Jiráska a Maye. Myslím si, že vlivem i těchto, z hlediska žánru zcela odlišných autorů, jsem si hodně utvrdil svoje základní charakterové vlastnosti.

            Při čtení dobré knihy si člověk vytváří vlastní představy o postavách, ději a prostředí. Proto u zfilmovaných knih jsme často rozčarování tím, že se odlišují od našich představ získaných při čtení. Výjimkou pro mne byly zfilmované „Mayovky“. Když je bylo možné po letech u nás promítat a v úvodu filmu se objevili na plátně Vinetou a Old Shatterhand, pak při slovech komentátora: „To jsou hrdinové vašeho mládí …“ , jsem se neubránil slzám. Tak odpovídali mé představě. Četba byla pro mne vždy hlavním zdrojem nového poznání. Dr. J. Murphy k tomu říká:

Člověk zestárne, jakmile ztratí zájem o život, přestane snít a toužit po novém poznání a nových světech. Ten, jehož duch je ale stále otevřen novým myšlenkám a zájmům, kdo stále rozevírá nová a nová vrátka, aby k němu mohla proniknout záře a světlo dosud netušeného poznání o životě a o světě, ten zůstane vždy mlád a pln životní síly.

            Později, při výkonu časově náročnějšího povolání, jsem značně omezil beletrii a začal se téměř výhradně věnovat populárně vědecké literatuře. To mi zůstalo i v důchodu. Dnes mne zajímají nejen novinky ve výzkumu vesmíru, v mikrokosmu, v genetice apod., ale i různé záhady dosud vědecky nevysvětlené jako je psychotronika, astrologie atd. Jelikož se zajímám také o intuici a podvědomí, přečetl jsem letos téměř všechny do češtiny přeložené knihy Dr. J. Murphyho. Jeho zásady používám i v těchto textech.

            Tempo lidského poznání ve všech oborech postupuje velice rychle kupředu. Proto jsem brzy zjistil, že nemá smysl číst (kromě historie a jiných nadčasových oborů) starší literaturu a dávám přednost novinkám. Knihy od autorů – špičkových vědců, kteří se umějí stylem psaní přizpůsobit laickému čtenáři, se čtou jako dobrá detektivka. Těmi si občas také vážnou četbu proložím. Na obrázcích  je beseda v knihovně v Hlinsku.

            Tolik knih, které v důchodu přečteme, si však nelze z finančních a hlavně prostorových důvodů kupovat. Existují však výjimky. Např. bestseller Dr. J. Murphyho „Moc podvědomí“ jsem si samozřejmě koupil, protože tuto knihu je třeba studovat a číst ji několikrát. Jinak s manželkou hodně využíváme místní městskou knihovnu, která je dobře zásobena novinkami. Jsou tam velice vstřícné pracovnice, které umějí poradit. Elektronizace umožňuje knihy si vybrat doma u počítače, případně si je rezervovat.

            Příště budu pokračovat textem o čtení novin a časopisů.

Z. Vohradník