ČLÁNKY, TEXTY, FOTO ...

08 Moje začátky v EPH před vojnou 50 let života u jedné firmy - část 9

 

Firmou o které píši, byl výrobce elektrických spotřebičů v Hlinsku. Měl postupně tři názvy: ESA, Elektro-Praga, ETA. Pracoval jsem zde v letech 1953 – 2003. V této sérii článků chci popsat, jak to zde, z mého pohledu, probíhalo.

09. Zahájení exportu - rok 1954

Výrobní podniky nemohly před rokem 1989 samostatně obchodovat se zahraničními firmami, protože monopol na zahraniční obchod získaly v roce 1948 podniky zahraničního obchodu - PZO. Pro Elektro-Pragu pracoval v prvních letech PZO Motokov a od roku 1966 nově vzniklý PZO Merkuria.

V praxi se však zahraniční obchod nikdy neobešel bez úzké spolupráce mezi výrobními organizacemi a PZO. Zástupci podniku znali technologické a kapacitní možnosti firmy, pracovníci Merkurie ovládali techniku zahraničního obchodu, jeho financování a byli také lépe vybaveni jazykově.

Firma Epstein

V zemích, kde bylo nejvíc obchodních případů, měla Merkuria své zahraniční zástupce. Jedním z prvních zahraničních zástupců Merkurie byla firma Epstein, která sídlila ve Vídni. Pan Epstein měl silné vazby i na zásilkové domy Quelle a Neckrman v SRN. S jeho pomocí jsme tak začali vyvážet vysavače a elektrické žehličky. Pro obchodní domy Quelle se tyto výrobky dodávaly pod značkou Privileg.

Na osobnost pana Epstejna si dosud pamatuji, ale v té době jsem pracoval v EPH v jiné oblasti. O podrobnější údaje jsem proto požádal dlouholetou spolupracovníci Elektro-Pragy, vedoucí naší obchodní skupiny v Merkurii, paní Martu Pilnou. Sdělila mi:

Přizpůsobování výrobků západoevropskému standardu

„Dle mého názoru patřil panu Epsteinovi dík za to, jak nám a technikům v Hlinsku zprostředkovával informace o technickém vývoji, abychom obstáli v konkurenci. Tak například dovezl sběrací pásky na kobercové hubice, což později bylo normální vybavení každého vysavače. Obstaral první elektronické regulace příkonu, první kovové sací trubky, později i teleskopické trubky. Měl též dobré vztahy u německé zkušebny VDE, protože naše zboží muselo mít jejich značku, včetně přívodního kabelu.“

Vypisuji to takto podrobně, abych ukázal, jak bylo tehdy třeba naše výrobky, produkované jen pro vnitřní trh, před exportem upravovat, aby odpovídaly západoevropskému standardu. Díky tomu a vzájemné spolupráci měl vývoz ihned v prvních letech strmý růst. Z 38 tisíc kusů výrobků v roce 1954 vzrostl na 233 tis. ks v roce 1960. V té době připadal největší podíl exportu na suché žehličky.

 Vývoz do socialistických zemí

Ze socialistických zemí jsme vyváželi v té době téměř celý sortiment jen do Maďarska a do Polska. Málo vývozů šlo do NDR, která měla vlastní výrobu. Zajímavý byl však mnohaletý vývoz mixerů na Kubu. Dále šly již tehdy první spotřebiče do Jugoslávie, menší vývozy do Albánie, Bulharska, Mongolska a do Koreje.

Tímto způsobem se již v padesátých letech vytvářely předpoklady pro to, abychom se později stali známou exportní firmou.

Autor: Zdeněk Vohradník.

Foto: MF Dnes k článku “Vždy budu rád dělat Etě reklamu

 

 

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons AGirlNextDoor  © 2008 Všechna práva vyhrazena.